Časná rehabilitace u revmatochirurgických zákroků a možnosti využití kineziotapu, kryoterapie a Biofreeze spraye u revmatoidní artritidy

Operace u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) není nic výjimečného. Každý revmatochirurgický výkon je zcela specifický a například dnes už rutinní operace, jako je totální endoprotéza (TEP) má svá specifika. U revmatických pacientů se mnohdy hojení prodlužuje, a to díky základní medikamentózní léčbě (kortikoidy, biologická léčba či cytostatika). Proto je velmi důležité k pacientovi přistupovat jednotně a přihlížet ke stupni onemocnění, farmakologické léčbě a k jeho celkovému stavu. Každý pacient se vyrovnává s tímto autoimunitním onemocněním zcela individuálně a každý na bolest reaguje jinak. Také terapeut musí brát v potaz přidružená onemocnění, která jsou pro revmatologii typická. V tomto článku se budu zabývat jednak časnou fyzioterapií v pooperačním období po operaci hallux valgus a dále vlivem kineziotejpu, Biofreeze a TheraPearl produktů u pacientky s revmatoidní artritidou. 

 

Revmatoidní artritida

Pro začátek by bylo dobré uvést, alespoň základy ohledně diagnózy revmatoidní artritidy. Revmatoidní artritida je autoimunitní a chronické zánětlivé onemocnění, které napadá synoviální výstelky kloubů, šlach a tíhových váčků (burz). Toto onemocnění je charakterizované symetrickou polyartritidou, která vzniká v průběhu týdnů až měsíců a je doprovázena celkovými příznaky jako je únava, nechutenství, ranní ztuhlosti, většinou bývá přítomen i otok a bolestivost kloubů bez zarudnutí. V dalších pozdních fázích vzniká typická ulnární deviace v metakarpofalangeálních kloubech a vznik kloubních deformit (Obr. č. 1 – Ulnární deviace, www.internimedicina.cz ). V dnešní době díky časné diagnostice a vynikající farmakologii dochází k závažným deformitám v menší míře, než tomu bylo v minulosti. Více informací ohledně diagnózy revmatidní artritidy, fyzioterapie a možnosti léčby najdete v článku - Revmatoidní artritida.                       

 

 

 

Revmatochirurgie, hallux valgus a operační řešení tohoto případu

Jak už bylo psáno výše, operace pro revmatiky jsou typické a často i komplikované díky jejich základní léčbě a stádiu onemocnění. Revmatochirurgické výkony na dolních končetinách (DKK) jsou u revmatoidní artritidy velmi časté, udává se operace až v 90 % případů. Díky zánětu dojde postupně k poklesnutí, v některých případech až vymizení, příčné a podélné klenby (Obr. č. 2 – RA u DKK, zdroj: vlastní fotodokumentace).

Dále se pacientům vytváří otlaky, které jsou velmi bolestivé, následuje znemožnění nošení standardní obuvi, změna stereotypu chůze a následně tak vzniká přetěžování ostatních kloubů, což má vliv na celkovou posturu člověka. Proto je vždy na místě mít tým složený z revmatologa, ortopeda a ortotika.

U revmatické nohy jsou téměř ve všech případech přítomné kladívkové prsty – díky poklesu příčné klenby a dále hallux valgus (valgózní deviace). Operací, na úpravu hallux valgus bylo popsáno více než 100. V tomto případě bylo vybráno řešení artrodézou (ztužení) metatarzofalangeálního (MTP) kloubu palce. Artrodéza, tedy úplné znehybnění MTP kloubu palce se používá zejména u pokročilých destrukcí kloubu. Tato metoda bývá použita i například u diagnózy hallux rigidus (ztuhlý palec). Díky této metodě nedojde ke zkrácení palce. Artrodéza MTP je nastavena do 15° dorzální flexe, díky které může dojít k fyziologickému odvalu chodidla. Avšak díky tomu mívají pacienti zpočátku problémy s chůzí a s rovnováhou na kterou je třeba se v průběhu fyzioterapie zaměřit. V praxi jsem se poté setkala s problematikou výběru obuvi. Široká nabídka, avšak pro pacienta po operaci předonoží nebo vůbec po operaci akra DKK obuv nesplňuje kritéria (dostatečně široké předonoží, poddajný materiál, mírně vyvýšená pata apod.).

 

 

 

Tejpování otoku a kryoterapie v pooperačním období 

V průběhu prvních dní po operaci zahajujeme prevenci tromboembolické nemoci (TEN), tedy cvičení cévní gymnastiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o akrum končetiny, velmi často zde bývá přítomen otok = polohování končetiny – pravidlem bývá, že končetina je polohována výš, než je srdce. Další nedílnou součásti terapie je lokální kryoterapie. V tomto případě jsem využila TheraPearl (Obr. č. 3 – TheraPearl, zdroj: www.www.rehasport.cz/chladive-hrejive-zabaly-therapearl/), který pomůže jednak od bolesti, otoku tak i sníží lokálně teplotu. U revmatiků není dobré aplikovat kryoterapii přímo na pokožku, ale například přes tenký ručník apod. Pacienti s revmatoidní artritidou poté mohou využít TheraPearl i v jeho opačné funkci, tedy nahřátí a lokálně si aplikovat tepelný zábal.

Možnosti využití kineziotejpu u pacientů s revmatoidní artritidou. U revmatických pacientů, je velmi důležité dbát na zásady aplikace kineziotejpu a možné kontraindikace (papírová kůže, deformity, erytém apod.).

V případě, že se u dolní končetiny (DK), v tomto případě po operaci, objevuje otok, který bývá ve většině případů přítomen a přetrvává i v dalších fázích hojení, aplikujeme lymfatický tejp, který se v těchto případech velmi osvědčil a pacientům ulevil (Obr.4 – Ukázka kineziotejpu – stehy ex, zdroj: vlastní fotodokumentace). U mé pacientky bylo sterilní krytí pouze v oblasti MTP kloubu palce, tudíž jsem mohla aplikovat tejp na celé akrum. Kineziotejp můžeme využít jednak u pooperačních stavů v rámci prevence otoku a k ošetření jizvy, ale také u chronických či akutních stavů RA.Využíváme lymfatické tejpování, mechanické či funkční techniky, kterými docílíme stabilizace kloubu. Osvědčené mám tejpování MCP kloubu palce ruky, u kterého velmi často dochází k luxaci a tak znemožnění konání denních činností (ADL). V případě otoků prstů či zápěstí je vhodná aplikace lymfotejpu, při bolestech drobných ručních kloubů potom aplikace funkční techniky a tím centrace kloubu.       

 

 

 Pooperační botička a aplikace kineziotejpu ve spojení s Biofreeze sprayem u revmatoidní artritidy

K extrakci stehů v případě hojení per primam dojde během 10 -14 dní. Pacient dodržuje rady operatéra, chůzi o berlích bez došlapu na předonoží. V tomto případě nám velmi dobře poslouží pooperační bota, která umožňuje nášlap na patu, ale předonoží má odlehčené. Tato botička není prozatím moc rozšířená a známá, ale z vlastní praxe ji mohu doporučit. Plný došlap vždy určuje operátér (obvykle 6-8. týden po operaci). Po extrakci stehů je možné začít se věnovat více jizvě a případnému přetrvávajícímu otoku. Revmatický pacient je velmi často velmi bolestivý a jak už bylo psáno, hojení bývá prodlouženo. Proto pokud přetrvává otok a bolestivost i nadále aplikujeme lymfatický tejp s možností přidání tejpu na korekci jizvy a na tejp aplikovat Biofreeze spray. U mých pacientů se velmi dobře Biofreeze spray či gel osvědčil. Na jedné straně ulevuje od bolesti a na straně druhé má dlouhodobě trvající chladivé účinky. Díky dříve aplikovanému kineziotapu se účinek a doba působení Biofreeze spraye prodlouží. 

 

U pacientů s revmatoidní artritidou, pokud to stav dovolí a pokud nejsou přítomné kontraindikace, považuji využití kineziotejpu za prospěšné. Z mé praxe doporučuji využívat lymfatické tejpování v rámci otoku, funkční a mechanické k centraci kloubů a poté techniky u přidružených onemocnění jako jsou například úžinové syndromy. Thera-Pearl se mi osvědčil u akutních stavů, kdy se doporučuje kryoterapie a v pooperačním období. Co bych ráda zdůraznila u Thera-Pearlu je možnost využití jednak v rámci kryoterapie tak i termoterapie. Tudíž pro pacienta zcela vhodný produkt, který určitě využije. U mé pacientky s revmatoidní artritidou jsme dlouhodobě bojovaly s otokem akra operované DK, bolestivostí a zhoršeným hojením jizvy. Byla jsem velmi ráda, že jsem objevila Biofreeze spray, který mi v terapii velmi pomáhal a moji práci tak prodlužoval. Vřele doporučuji aplikaci Biofreeze spraye na tejp. Pacientka nadále využívala a pravděpodobně i nadále využívá Biofreeze spray při artritických bolestech. Biofreeze Vám revmatoidní artritidu nevyléčí, ale dokáže alespoň z části zmírnit průběh akutního stádia a bolesti.

 

 Autorka článku Bc. Michaela Dudková