Haglundova pata a možnosti jejího řešení
Co je to Haglundova pata?
Haglundova pata, známá také jako Haglundova deformace, je zdravotní stav postihující zadní část paty, kde se Achillova šlacha upíná na patní kost. Toto onemocnění je charakterizováno růstem kostního výběžku, který způsobuje podráždění měkkých tkání kolem paty, zejména šlachy a burzy (malý váček naplněný tekutinou mezi kostí a šlachou). Tento stav může být často značně bolestivý a omezovat pohyb.
Proč Haglundova pata vzniká a jaké má příznaky?
Haglundova pata vzniká často v důsledku opakovaného mechanického namáhání paty. Mezi hlavní rizikové faktory patří zejména časté nošení obuvi s pevnými a těsnými patami, zejména vysoké podpatky nebo boty s tvrdým zadním lemem, mohou dráždit oblast, kde se Achillova šlacha upíná. Velmi často se s Haglundovou patou potýkají fotbalisti nebo hokejisti, právě z tohoto důvodu a také z důvodu opakovaného zatěžování dané oblasti při běhu, bruslení, doskocích atd. Dále hraje roli také tvar nohy. Osoby s vysokým nártem, výraznějšími patními kostmi nebo pronací (vbočením) nohy mají vyšší riziko vzniku Haglundovy paty.
Nejčastějšími příznaky Haglundovy paty jsou bolest na zadní straně paty, která bývá intenzivnější při chůzi, běhu nebo stisku postižené oblasti. Někdy může být viditelný kostní výběžek, který vyčnívá nad patu. Obuv může na tento kostní výběžek tlačit a způsobit nepříjemné pocity či otlaky. V pozdější fázi zadní část paty může být zarudlá a oteklá, což signalizuje zánět burzy.
Lékař obvykle diagnózu stanoví na základě fyzikálního vyšetření a rentgenového snímku, který zobrazí kostní výrůstek na patě. Pokud je podezření na poškození šlachy nebo burzy, lze pacienta dovyšetřit pomocí ultrazvuku či magnetické rezonance.
Fyzioterapeutka Mgr. Jitka Kobrová z Rehabilitace Rehasport doporučuje na terapii haglundove paty tyto produkty:
Jak řešit Haglundovu patu?
Léčba Haglundovy paty se může lišit v závislosti na závažnosti stavu a může zahrnovat jak konzervativní, tak chirurgické metody. Závisí především na závažnosti příznaků a míře, jak moc stav ovlivňuje každodenní aktivity.
V první řadě je třeba omezit zdroje, které k problému vedly, tedy dopřát noze dostatečný klid pro regeneraci a odstranit mechanický stimul, který otlak způsobil (tedy nejčastěji obuv). V následující fázi se snažíme v rámci fyzioterapie o snížení napětí lýtkových svalů a samotné Achillovy šlachy, a to jak manuálními technikami, tak aktivním cvičením s nižší intenzitou. Pomocníkem může být také kineziotejp či chladivý sprej při akutní bolesti.
Ke zvážení je také výběr vhodných odlehčovacích vložek do bot a celkově výběr obuvi. Pokud žádná z konzervativních metod nepřináší úlevu lze přistoupit k opichu či až k operativnímu řešení.
Ukázku fyzioterapeutických metod, které jsou efektivní při léčbě této diagnózy včetně aplikace kineziotejpu lze najít v níže přiloženém videu:
Autorka článku je fyzioterapeutka Fakultní Thomayerovy nemocnice