Podvrtnutý kotník - co to je a jak ho nejlépe léčit

Podvrtnutý kotník neboli distorze je velmi obvyklé poranění, se kterým se setkal snad každý z nás. I když se většinou nejedná o závažné poranění, dokáže pořádně potrápit a při nesprávném zhojení může mít i dlouhodobější následky, především s tendencí se třeba v budoucnu opakovat. Proto je dobré si shrnout, jak v takovém případě postupovat.

Co je to podvrtnutý kotník? 

Jedná se o zranění, které nastává, když jsou vazy  a kloubní pouzdro obklopující kotník přetíženy nebo natrženy. Nejčastěji k takové situaci dochází při náhlém a neočekávaném pohybu, který způsobí, že se kotník otočí nebo skloní mimo své obvyklé hranice pohybu. Měkké struktury obklopující a stabilizující kotník tak vlivem rychlého a neobvyklého pohybu dojdou do krajní polohy. V této krajní poloze může dojít k mikrotraumatům na jednotlivých vláknech šlachy či svalu, v krajním případě až k úplnému přetržení. V akutní fázi tak dojde nejprve k vylití krve, následně k zánětlivé reakci a k ní spjatému otoku, zarudnutí a lokálnímu zvýšení teploty. 

Jak se podvrtnutý kotník projevuje?

Hlavní příznaky můžeme shrnout takto: bolest, otok, zarudnutí/modřina, omezení pohybu v kotníku a neschopnost se na kotník plně postavit. To vše především v akutní fázi, tedy těsně po úrazu. V pozdějších fázích dominuje také výrazný pocit nestability kotníku.

Fyzioterapeutka Mgr. Jitka Kobrová z Rehabilitace Rehasport doporučuje na terapii podvrtnutého kotníku tyto produkty:

 Jak podvrtnutý kotník léčit? 

V akutní fázi, tedy cca 24-48 hodin po úrazu, je dobré nechat kotník odpočinout ve vyvýšené poloze, zafixovat ho kompresní bandáží.  Dle nejnovějších studií se nedoporučuje pohmožděné a natažené měkké tkáně chladit, jelikož výrazný chlad sice může pomoci od bolesti, ale také může narušit přirozený proces hojení tkáně. Ze stejného důvodu se doporučuje vyhnout se užívání protizánětlivých léků.

 S otokem a hojením nám může pomoci aplikování lymfotejpu na postiženou oblast. Obecně tedy v této rané fázi chceme vytvořit zraněné oblasti podmínky, aby měla možnost si v co největším klidu zánětlivou fází projít. 

Po odeznění akutní fáze je třeba začít kotník mírně adaptovat zatěžováním a cvičením, které zlepší rozsah pohybu a sílu. Cílem je zlepšit celkovou stabilitu kotníku tak, aby se tkáně zregenerovaly a vytvořily stabilní oporu, aby se zranění neopakovalo. V začátcích rehabilitace je možné využít bandáže na kotník, které pomohou se stabilitou, avšak cílem je nadále fungovat bez pomůcky. Variantou je také fixační tejpování kotníku, které najdete na tomto videu:  

Následně, kdy je kotník dostatečně stabilní, lze přecházet v rámci cvičení k náročnějším aktivitám, jako jsou senzomotorická cvičení s využitím balančních ploch, ježků a čoček. Obecně bych doporučila co nejvíce chůze i cvičení na boso či v barefoot botech, pokud už cítíte stabilitu a kotník není výrazně bolestivý. 

Důležité je, aby byl kotník pohyblivý a svaly kolem silné a pružné. Pokud totiž na šlaše či svalu došlo k natržení, pravděpodobně se tkáň zhojila vazivem, které je nutné po zranění adaptovat na zátěž a rozsahy pohybu kotníku. Nezdárně či nedokonale zahojený podvrtnutý kotník totiž může vést k repetitivním zraněním a jejich léčba je pak opakováním fází hojení ztížena. Proto je důležité rehabilitaci po distorzi nepodceňovat. 

 

 

Autorka článku je fyzioterapeutka Fakultní Thomayerovy nemocnice