Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu vzniká utlačením n.medianus (středního nervu) v oblasti zápěstí. Důvodem komprese bývá nejčastěji přetížení tkání v této oblasti nevhodným a neustále se opakujícím pohybovým stereotypem, velice často při psaní na klávesnici a práci s myší či například při povolání hudebníka. Rizikové je i zaměstnání při kterém dochází k vibracím přenášejícím se na horní končetinu, například práce se sbíječkou či vrtačkou. V zúženém prostoru zápěstního tunelu se nenachází pouze n.medianus, ale také šlachy svalů prstů, které jsou při přetížení často důvodem útlaku nervu. Ke zúžení může dojít i v návaznosti na trauma v oblasti zápěstí a vzniku otoku pojivových tkání, které n.medianus utlačí. K takové situaci může dojít při mikrotraumatech šlach, frakturách, dislokacích, zánětlivých i degenerativních změnách v této oblasti. Příznaky syndromu karpálního tunelu se mohou objevit například i u těhotných žen či u žen v menopauze, kdy vzhledem k hormonálním změnám dochází k zadržování vody v těle, otoku a následné kompresi v karpálním tunelu. Tato hormonální nerovnováha může být příčinou syndromu i u jiných systémových onemocněních jako je diabetes mellitus či hypotyreóza.

Symptomy karpálního tunelu

Mezi první příznaky “karpálu” patří změna senzitivních vjemů v oblasti palce, ukazováku, prostředníku a části prsteníku. Jedná se o pocity pálení, brnění či necitlivosti. Pacienti také udávají pocit oteklé ruky či bolestivost. Tyto příznaky mohou postupovat po celé horní končetině směrem k tělu. Intenzita těchto příznaků se může měnit v návaznosti na opakované pohyby v zápěstí či naopak klid. Velice často se symptomy zhoršují v noci a brání pacientovi ve spánku. Bez nastavení vhodné léčby příznaky s časem progredují. Následně může dojít i k poruše jemné motoriky, což se projevuje zhoršením kvality až nemožností provádění běžných denních aktivit, tedy vypadáváním předmětů z rukou, neschopností úchopu či zapnout si knoflík, zavázat boty atd.

Možnosti léčby karpálního tunelu

V první řadě je potřeba myslet na příčinu vzniku útlaku v oblasti zápěstí a podle ní postupovat v následné léčbě. Pokud nejde o trauma s přítomností fraktury či o akutní zánět v oblasti, je naším primárním cílem snížit napětí v dané oblasti a redukovat tak kompresi. Vhodné je zpočátku zařadit ortézu, která zápěstí ochrání před případným přetěžováním struktur v karpálním tunelu. Dále je možné zařadit masáže či studené obklady k redukci otoku. Metody popsané v následujících odstavcích je vhodné kombinovat s individuálně vedenou fyzioterapeutickou intervencí.

K ovlivnění bolesti či odlehčení měkkých tkání v postižené oblasti je možné využít kineziotejpů nebo Cross tapu. Pro fixaci zápěstí na noc je ideální využít noční ortézu Mueller Adjustable Night Wrist Brace, která ruku uvede do úlevové polohy tak, aby nedocházelo k dalšímu útlaku a mohlo dojít k efektivní regeneraci.

V dnešní době, především ve sportovní fyzioterapii, velice oblíbená metoda flossingu, která se dá využít právě i při terapii syndromu karpálního tunelu. Vlivem reflexního prokrvení oblasti po aplikaci flossbandu dochází ke stimulaci metabolismu, přítoku živin a naopak odplavování metabolitů. Podporujeme tak zdárný proces regenerace dané oblasti. Na základě vrátkové teorii bolesti je možné redukovat pomocí flossbandu případnou bolestivost.

Z odvětví fyzikální terapie je vhodné využít k léčbě karpálního tunelu například laser. Ten díky svému širokému spektru pozitivních účinků na tkáně v kombinaci s individuálně vedenou fyzioterapií může být efektivním pomocníkem při léčbě. Svým působením na nervová zakončení pomáhá redukovat bolest, zrychluje hojení pomocí navýšení mikrocirkulace v oblasti, snižuje zánětlivou odpověď organismu a prostřednictvím stimulace tvorby elastinu a kolagenu zlepšuje funkci svalů šlach a kloubů.

 

Autorka článku je fyzioterapeutka Fakultní Thomayerovy nemocnice